česky deutsch polski

Osečná  

Vesnice roku 2001 Libereckého kraje

 

Historie obce Zábrdí

Obec Zábrdí (německy Sabert) se nachází asi dva a půl kilometru jižně od Osečné, v členité krajině tvořené převážně mělkou kotlinou a úpatím Zábrdského kopce (498 m). Podobu sídelního místa ovlivnila na západním okraji pramenící vodoteč Zábrdka, která částečně zasahuje do intravilánu obce. Východní stranu okolí obce ohraničuje geomorfologický útvar národní přírodní památky Čertova zeď. Počátek založení této typické podještědské obce s nepravidelnou záhumenicovou údolní strukturou není znám. V roce 1547 patřilo Zábrdí spolu s Vlachovým k vartemberskému panství. V roce 1556 přechází do vlastnictví Jana z Oppersdorfu a tvoří součást panství Český Dub, jak je úředně zaznamenáno v zemských deskách. V urbáři českodubského panství z roku 1567 se v obci zmiňuje krčma. Později zde byl provozován mlýn, který zanikl v roce 1886. V roce 1591 získal Zábrdí na krátkou dobu do držení Zikmund Smiřický ze Smiřic (*1558 – †27.5.1608). Následkem pobělohorských událostí ji připojil ke svému obrovskému majetku Albrecht z Valdštejna (*24.9.1583 – †25.2.1634). V první polovině 17. století připadlo Zábrdí při majetkových přesunech dvoru Rovni společně s Vlachovým a Budíkovem, které získal jako léno Pietro Ferrara. V roce 1673 přešlo Zábrdí nakrátko k mimoňskému panství s dvorem Druzcovem. O dva roky později se opět stala součástí panství Český Dub a Frýdštejn, které v té době spravoval augustiniánský klášter sv. Jakuba ve Vídni. Z berní ruly z roku 1654 vyplývá, že po válečném dění zůstalo v Zábrdí dohromady sedm usedlostí, z nichž tři představovaly selské grunty a jedna byla zpustlá. Zábrdí a Vlachové tvořily samostatnou rychtu. V roce 1785 měla obec zemědělského charakteru 27 domů. V roce 1842 počet domů vzrostl na 40. Součástí českodubského panství zůstalo Zábrdí do konce patrimoniální správy, v roce 1869 bylo přiřazeno k okresu mimoňskému. V roce 1878 zde byla vystavěna budova školy. Dle sčítání v roce 1880 mělo Zábrdí společně s Vlachovým celkem 51 domů. Za druhé světové války podléhala říšské německé správě. Od roku 1961 až dodnes tvoří část obce Osečné.


kliknutím na obrázek dojde k jeho zvětšení


LEGENDA MAPY:

  • Obr. č. 1 – dům č. p. 4 pana Václava Pavlů přezdívaného „Venýnek“
  • Obr. č. 2 – dolní část obce se sodovkárnou pana Josefa Walnocha (žlutý dům)
  • Obr. č. 3 – dřevěná kaple se zvoničkou
  • Obr. č. 4 – pohled na obec od domu č. p. 15
  • Obr. č. 5 – hostinec č. p. 14 pana Josefa Schrittera
  • Obr. č. 6 – původní budova školy
  • Obr. č. 7 – dům rodiny pana Gröschela (dům v současné době již neexistuje), v pozadí dům č. p. 4 pana Václava Pavlů
  • Obr. č. 8 – dům č. p. 46 pana Josefa Bulíře
  • Obr. č. 9 – dům č. p. 21 rodiny pana Emila Marka
  • Obr. č. 10 – dům č. p. 48 paní Marie Walnochové (dům v současné době již neexistuje)

Zdroj:

  • ŠTERNOVÁ PETRA: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji, 2014, 239 s., ISBN 978-80-87810-01-9
  • NOVÝ ANTONÍN: Autor kreslené mapy

Copyright © 2000-2022, Městský úřad Osečná. Všechna práva vyhrazena. Webmaster: Jiří Hauzer.
Vytvořil rarouš.webdesign, postaveno na redakčním systému Gryphoon.