Osečná  

Kostel sv. Víta v Osečné

První zmínka o malém dřevěném farním kostele v Osečné pochází z roku 1350. Od roku 1363 měl kostel již svého duchovního správce – Bernarda Beránka. Dne 8. dubna 1565 byly položeny základy zděného pozdně gotického a renesančního kostela Karlem Biberštejnem – majitelem děvínského panství. Roku 1568 byla stavba farního kostela dokončena. V roce 1612 daroval starosta Jakob Gröschel kostelu křtitelnici. V roce 1617 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela. O 200 let později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven.

Kostel sv.Víta v Osečné má tři lodě. Vnitřní zařízení pseudogotické z roku 1904. Na jónském pilíři je umístěna kamenná kazatelna. Na hlavním oltáři byl obraz od malíře Johana Birhauma z Georgenthalu – ten byl v roce 1911 přemístěn na jiné místo v kostele. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biberštejnů a rodiny Šlejniců, kteří v té době vlastnili statek v Chrastné. Nad hlavním portálem kostela sv. Víta se nachází erb šlechtického rodu Rohanů – ten nechal umístit kníže Kamil Josef Idesbald Filip Rohan, který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná. Mimo jiné daroval našemu farnímu kostelu za faráře a děkana Josefa Richtera i nové varhany za 400 zl..

ÚSKP ČR č. rejstříku 21386 / 5-4402

na st. p. č. 2, k. ú. Osečná

vlastník Město Osečná

Mariánský sloup v Osečné

Mariánský sloup byl postaven v letech 1720-1730. Titulní socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.

ÚSKP ČR č. rejstříku 15338 / 5-4403

na p. p. č. 748/1, k. ú. Osečná

vlastník Město Osečná

Radnice

Rok 1825 - podle potvrzení z 20.ledna 1826 byl sepsán před rychtářem 22.července 1825 protokol o tom, že obec koupila od vdovy M.A.Zimmermannové, znovu provdané Schmidtové, spáleniště čp.86 na náměstí ke stavbě nové radnice za 1 100 zlatých (14.6.1825 vypukl požár ve farské stodole, který se rozšířil a padlo mu za oběť 23 obytných domů, 6 stodol, 14 chlévů, 5 kůlen a kostelní věž, na níž bylo zničeno 5 zvonů a věžní hodiny). Radnice dostala čp.105, pod čp.86 si na jiném místě ve městě postavil dům Franz Müller. Roku 1827 vrchnostenský úřad schválil rozpočet na stavbu nové radnice. Roku 1829-1830 započala výstavba radnice - stavitel Josef Haase z Mimoně (součástí radnice byl hostinec a prostory prohasičskou stříkačku), spolu s radnicí byly postaveny dvě kašny, zhotovil je Václav Lejsek ze Zábrdí. Roku 1829 proběhla sbírka na pořízení měst.znaku do průčelí radnice, vybráno 32 zl. 30 kr., znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Roku 25.října 1830 předána dostavěná budova radnice stavitelem J.Haasem obci, stála 5 640 zlatých (zálohy 2 600 zl. + 2040 zl. + 1000 zl. doplatek - dopis 13. 11. 1830). 12.srpna 1831 proběhla "kolaudace" radnice krajským inženýrem 1831 a v říjnu dokončeny dodatečné opravy stavby J. Haasem. 10.února 1832 zaslána přihláška k pojištění radnice proti požáru.

na st. p. č. 10/1, k. ú. Osečná

vlastník Město Osečná

Sousoší Tří svatých

Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší Tří svatých – Jana, Pavla a Luitgardy.

V letech 1653 – 1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv. Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho.

Trvalou památkou na zbožnou Reginu jsou v Osečné, v Českém Dubě a v Hodkovicích nad Mohelkou tři stejná velkolepá sousoší z pískovce, které pochází z roku 1714 a zpodobňují v životní velikosti tři katolické svaté: Jana, Pavla a Luitgardu. Uprostřed pomníku se tyčí do výše kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda. Luitgarda je světice cisterciánského řádu, které se v modlitbě zdálo, že se k ní Kristus odpoutal z kříže a dal jí políbit své rány. Po obou stranách pomníku jsou stojící postavy světců s železnými meči – vlevo sv. Jan a vpravo sv. Pavel.

V 17. a 18. století mnoho obyvatel Čech podlehlo opakovaným epidemiím v důsledku válek a hladomorů. Císař Karel VI., otec Marie Terezie, nařídil roku 1713 z pietních důvodů zřizování „morových sloupů“ v celé monarchii. Představená kláštera sv. Jakuba ve Vídní Maria Magdalena z Walterskirchenu se rozhodla, že ozdobí tři největší obce svého panství pod Ještědem důstojnými náboženskými monumenty z umělecké dílny Matyáše Brauna (1684–1738). Tento věhlasný sochař rakouského původu je tvůrcem mnoha barokních skvostů v Čechách, zdobících četné zámky, kostely a také Karlův most v Praze. Nejvýznamnější Braunovo dílo, znázorňující „Vidění sv. Luitgardy“ se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří postav sousoší objednaných klášterem pro města v Podještědí. Výběr alegorických postav těchto monumentů věru nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska. Je také příznačné, že tato velkolepá sousoší byla vesměs postavena na nejpříhodnějších místech s dalekým výhledem na Ještěd.

V minulosti se každoročně 26. června na svátek Jana a Pavla konalo procesí z místních kostelů k sochám oněch tří svatých, aby jejich přímluvou Bůh ochránil město a lidi od živelných pohrom.

V Osečné se pomník nalézá na východním okraji města při cestě do osady Kotel, v Českém Dubě v městské čtvrti Na Zhůrách a v Hodkovicích nad Mohelkou nad šestnácti schody poblíž školy.

Názvy sousoší vyskytující se v různých publikacích: Sousoší Tří svatých, Sousoší Tří světců, Sousoší Víry se sv. Janem a sv. Pavlem či Sousoší sv. Luitgardy, sv. Jana a sv. Pavla.

ÚSKP ČR č. rejstříku 38532 / 5-4404

na p. p. č. 501/1, k. ú. Osečná

vlastník Město Osečná

Schillerův pomník

Na vrcholku Schillerovy výšiny se nachází pomník Johanna Christopha Friedricha von Schillera (10.11.1759 – 9.5.1805), německého spisovatele, básníka a dramatika, propagátora etických a uměleckých ideálů klasiky, autora textu písně, jež se stala hymnou národů Evropské unie (Ludwig van Beethoven - Óda na radost). Pomník byl postaven v roce 1905. V minulosti zde stávalo popraviště a vrch se nazýval Šibeniční vršek.

na p. p. č. 505/7, k. ú. Osečná

vlastník Město Osečná

Kaplička se zvoničkou v Zábrdí

V roce 2001 se podařilo za pomoci dotace provést rekonstrukci kapličky v osadě Zábrdí. Jedná se o kulturní památku včetně zvonu. Uvnitř kaple je osazen oltář a dvě kostelní lavice. Tato kaplička přežila dobu normalizace pouze díky nadšeným chalupářům.

ÚSKP ČR č. rejstříku 10202 / 5-5601

na st. p. č. 81, k. ú. Zábrdí u Osečné

vlastník Město Osečná

Výklenková kaplička v Kotli

Výklenková kaplička vystavěná na obecní náklady v roce 1860 stojí severozápadně od obce, na severní straně komunikace směřující z Osečné do Kotle. Původně byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Drobná zděná a hladce omítnutá památka stojí na obdélném půdorysu. Hlavní průčelí s hlubokou půlkruhově zaklenutou nikou lemují nárožní pilastry. Boční průčelí s lizénovými rámci uzavírá bohatě profilovaná římsa. Ta přechází i na hlavní průčelí, kde je v prostoru nad nikou přerušena. Neomítnutá zadní strana kapličky odkrývá zdivo z pískovcových kvádrů. Objekt kryje sedlová střecha vyskládaná plechovými šablonami. Na vrcholu trojúhelníkového štítu se nachází jednoduchý železný kříž. Niku původně vyplňoval malovaný obraz na plátně.

ÚSKP ČR č. rejstříku 10165 / 5-5613

na p. p. č. 174/2, k. ú. Kotel

vlastník Město Osečná

Kaplička sv. Anny v Kotli

Tato kulturní památka se nachází nad osadou Kotel směrem na Český Dub. Byla v kritickém stavu, proto obec požádala Okresní úřad Liberec o pomoc a byla ji přidělena dotace na opravu této kaple. Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století a je malován technikou al secco. Po 100 let byla kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi. Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až v roce 2000. Práce byly dokončeny na jaře roku 2001.

ÚSKP ČR č. rejstříku 11137 / 5-5737

na p. p. č. 352/4, k. ú. Kotel

vlastník Město Osečná

Křížová cesta s kaplí Božího hrobu na Kotelském vrchu v Kotli

Kaple Božího hrobu se nachází na zalesněném Kotelském vrchu (498 m n. m.) nad osadou Kotel, v blízkosti geologické národní přírodní památky Čertova zeď. Kaple byla postavena na místě původních Božích muk v roce 1901 a to nákladem rodiny Bienertovy pocházející z chalupy č.p. 32 v Kotli. Kaple byla zasvědcena „Božímu hrobu“ a symbolizuje místo, do kterého byl uložen Ježíš po té, co zemřel na kříži.

Kaple o půdorysném rozměru 4 m x 6,5 m má klasickou sedlovou střechu z vláknocementových šablon s vrcholovou věžičkou a křížkem. Ve štítě průčelí je umístěno pevné okno. Vstupní otvor je zajištěn kovanou mříží a za touto mříží ze strany interiéru jsou osazeny masivní dřevěné dveře. Vlastní rekonstrukci kaple provedla firma Penta z Jablonného v Podještědí. Nového kabátu se kaple dočkala v říjnu 2014. Dne 15. července 2015 proběhlo slavnostní vysvěcení kaple. Kapličku vysvětil litoměřický biskup Mons. Mgr. Jan Baxant společně se zdejším farářem Miroslavem Maňáskem za účasti občanů z celého Podještědí.

Kaplička je veřejnosti nepřístupná, její vnitřní prostor je však možno si prohlédnout v letních měsících skrze kovanou mříž.

Od kaple sv. Anny na jihovýchodním konci Kotle ke kapli Božího hrobu sem vede křížová cesta se 14 – dříve dřevěnými, nyní kamennými zastaveními. Křížová cesta byla vyrobena díky štědrosti rodiny Bienertovy v letech 1902 – 1904. Ještě začátkem roku 2017 byla bez obrázků, vykazovala hodně prasklin a některá byla dokonce poškozena. Díky finanční dotaci z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a spolupráci s Lesy ČR se podařilo městu Osečná v roce 2017 křížovou cestu obnovit.

Bylo provedeno restaurování 13 kamenných zastavení a umístěno 13 plechových stříšek s křížky na tato zastavení. Panem malířem byly namalovány obrázky a nainstalovány do nik jednotlivých zastavení. Na stojící dřevěný kříž vedle kaple jako 12. zastavení byla namontována plechová silueta s malbou ukřižovaného Ježíše Krista a do výklenku kaple byl namalován a umístěn obraz. Dne 15. června 2018 proběhlo slavnostní vysvěcení obnovené křížové cesty. Křížovou cestu vysvětil litoměřický generální vikář Mons. ICLic. Mgr. Martin Davídek společně se zdejším farářem Miroslavem Maňáskem za účasti občanů z celého Podještědí.

na st. p. č. 111, k. ú. Kotel

vlastník Město Osečná

Kaple sv. Josefa se zvoničkou v Druzcově

Kaple sv. Josefa stojí v jihozápadní části obce Druzcov, u křižovatky průjezdní silnice směřující z Osečné do Křižan a místní komunikace. Byla vystavěna v roce 1832 na obecní náklady v místě původní dřevěné kaple. Kaple je využívána při vánočních a velikonočních koncertech osečenského smíšeného pěveckého sboru Canzonetta. Od 18. června 2017 zde oživil pan Jan Haken tradici nedělního poledního zvonění.

Číslo rejstříku ÚSKP ČR : 32894 / 5-4221

na st. p. č. 81, k. ú. Druzcov

Vlastník : Město Osečná

Boží muka v Druzcově

Na trase cyklostezky Zelená cyklomagistrála Ploučnice, v místech u druzcovského hřbitova byly v září roku 2010 dokončeny opravy Božích muk. Námět vnitřního nástěnného obrazu navrhla a vytvořila Emílie Roubíčková z Druzcova – tím také zvýraznila tento překrásný krajinotvorný prvek.

na p. p. č. 598/21, k. ú. Druzcov

vlastník Město Osečná

Barokní brána se sochou sv. Vendelína v Chrastné

Barokní brána se sochou sv. Vendelína je součástí někdejšího renesančního hospodářského dvora s tvrzí situovaného severozápadně od osady Chrastná. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce 1715 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Samotnou bránu nalezneme mezi dvěma budovami v severovýchodní části dvora.

Zděnou omítanou bránu kryje řada tašek bobrovek vyskládaných do valbové stříšky. Plochu brány člení postranní lizény a profilová korunní římsa. Vlastní půlkruhově zakončený otvor lemuje profilované pískovcové ostění. Na jeho klenáku nalezneme připevněný pískovcový erb rodu Hartigů. Otvor brány je osazen dřevěnou bránou. V ose nad klenákem se na koruně zdiva nachází pískovcová socha sv. Vendelína stojící na nízkém podstavci. Světec oděný ve splývavém pastýřském rouchu je zpodobněn v kontrapostu pravé nohy a s hlavou krytou širokým kloboukem. U nohou mu leží kůň a býk.

ÚSKP ČR č. rejstříku 15229 / 5-4405

na st. p. č. 5, k. ú. Chrastná

Vlastník : KRASSA 2015 s.r.o.