Památky města
Kostel sv. Víta v Osečné
První zmínka o malém dřevěném farním kostele v Osečné pochází
z roku 1350. Od roku 1363 měl kostel již svého duchovního správce –
Bernarda Beránka. Dne 8. dubna 1565 byly položeny základy zděného pozdně
gotického a renesančního kostela Karlem Biberštejnem – majitelem
děvínského panství. Roku 1568 byla stavba farního kostela dokončena.
V roce 1612 daroval starosta Jakob Kröschel kostelu křtitelnici. V roce
1617 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela. O 200 let
později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na
kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven.
Kostel sv.Víta v Osečné má tři lodě. Vnitřní zařízení
pseudogotické z roku 1904. Na jónském pilíři je umístěna kamenná
kazatelna. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biberštejnů
a rodiny Šlejniců, kteří v té době vlastnili statek v Chrastné. Nad
hlavním portálem kostela sv. Víta se nachází erb šlechtického rodu
Rohanů – ten nechal umístit kníže Kamil Josef Idesbald Filip Rohan,
který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná.
Mimo jiné daroval našemu farnímu kostelu za faráře a děkana Josefa
Richtera i nové varhany za 400 zl..
ÚSKP ČR č. rejstříku 21386 / 5-4402
na st. p. č. 2, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Mariánský sloup v Osečné
Mariánský sloup byl postaven v letech 1720-1730. Titulní
socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a
bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy
čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít
s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé
nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme
dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé
nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.
ÚSKP ČR č. rejstříku 15338 / 5-4403
na p. p. č. 748/1, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Radnice
První Radnice se měšťané z Osečné dočkali roku 1606. Do té doby se
konala shromáždění v obydlí purkmistra a soudní jednání v příbytku
staršího rychtáře. Dne 5. listopadu 1642 bylo město Osečná švédským
vojskem téměř úplně zničeno. Radnice a městský mlýn byly zničeny,
kostel vypleněn a pivovar vypálen.
Roku 1704 byla dokončena stavba nové městské Radnice, která byla
vybudována uprostřed náměstí a stála 1.142 zl. a 30 kr. K této stavbě
bylo použito kamenů ze spáleniště bývalého pivovaru.
Těžká osudová rána zastihla dne 14. června 1825 Osečnou. Toho dne
vypukl požár ve farské stodole, který se rozšířil a padla mu za oběť
fara s církevním archivem, Radnice, 23 měšťanských domů, 6 stodol,
14 chlévů, 5 kůlen a kostelní věž, na níž bylo žárem roztaveno
5 zvonů a zničeny věžní hodiny.
Dne 22. července 1825 byl před rychtářem sepsán protokol o tom, že
obec koupila za 1.100 zl. od vdovy M. A. Zimmermannové, znovu provdané
Schmidtové, spáleniště č.p. 86 na náměstí ke stavbě nové, nynější
Radnice. Roku 1827 vrchnostenský úřad schválil rozpočet na stavbu nové
Radnice. V letech 1829 – 1830 započala stavitelem Josefem Haasem
z Mimoně výstavba Radnice. Součástí stavby Radnice byl i hostinec a
prostory pro hasičskou stříkačku. Spolu s Radnicí byly postaveny i dvě
kašny, které zhotovil Václav Lejsek ze Zábrdí. Roku 1829 proběhla sbírka
na pořízení městského znaku do průčelí Radnice, bylo vybráno 32 zl. a
30 kr. a znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Dne 25. října
1830 byla předána dostavěná budova Radnice měšťanům Osečné, stála
celkem 5.640 zl. (zálohy 2.600 zl. + 2.040 zl. + doplatek 1.000 zl. –
zdroj: dopis ze dne 13. 11. 1830). Dne 12. srpna 1831 proběhla
„kolaudace" Radnice krajským inženýrem a v říjnu 1831 byly dokončeny
dodatečné opravy stavby Josefem Haasem. Nová Radnice dostala nakonec č.p.
105, které má doposud (pod č.p. 86 si na jiném místě ve městě postavil
dům Franz Müller). Dne 10. února 1832 byla zaslána přihláška
k pojištění Radnice proti požáru.
Radnice sloužila svému účelu až do 70. let 20. století. V tomto
období došlo k vnitřní přestavbě budovy Radnice na místní kino a
knihovnu, později lékárnu. Místní národní výbor / později obecní
úřad usídlil v budově č.p. 103 na náměstí.
V roce 2006 byla provedena celková rekonstrukce budovy Radnice č.p.
105. Generální zhotovitelem byla firma INVEST CZ Štemberk. Dne 3. října
2006 proběhla závěrečná montáž okrasné makovice s archiváliemi –
tu vyrobil místní živnostník pan Petr Polec. Dne 28. prosince
2006 proběhlo slavnostní otevření nově zrekonstruované Radnice. Od
začátku roku 2007 je tedy opět Radnice (Městský úřad Osečná) na
původním místě…
na st. p. č. 10/1, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Sousoší Tří svatých
Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší Tří svatých –
Jana, Pavla a Luitgardy.
V letech 1653 – 1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv.
Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své
abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho.
Trvalou památkou na zbožnou Reginu jsou v Osečné, v Českém Dubě a
v Hodkovicích nad Mohelkou tři stejná velkolepá sousoší z pískovce,
které pochází z roku 1714 a zpodobňují v životní velikosti tři
katolické svaté: Jana, Pavla a Luitgardu. Uprostřed pomníku se tyčí do
výše kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda. Luitgarda je
světice cisterciánského řádu, které se v modlitbě zdálo, že se k ní
Kristus odpoutal z kříže a dal jí políbit své rány. Po obou stranách
pomníku jsou stojící postavy světců s železnými meči – vlevo sv. Jan
a vpravo sv. Pavel.
V 17. a 18. století mnoho obyvatel Čech podlehlo opakovaným epidemiím
v důsledku válek a hladomorů. Císař Karel VI., otec Marie Terezie,
nařídil roku 1713 z pietních důvodů zřizování „morových sloupů“
v celé monarchii. Představená kláštera sv. Jakuba ve Vídní Maria
Magdalena z Walterskirchenu se rozhodla, že ozdobí tři největší obce
svého panství pod Ještědem důstojnými náboženskými monumenty
z umělecké dílny Matyáše Brauna (1684–1738). Tento věhlasný sochař
rakouského původu je tvůrcem mnoha barokních skvostů v Čechách,
zdobících četné zámky, kostely a také Karlův most v Praze.
Nejvýznamnější Braunovo dílo, znázorňující „Vidění sv. Luitgardy“
se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří postav sousoší objednaných
klášterem pro města v Podještědí. Výběr alegorických postav těchto
monumentů věru nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými
meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska. Je
také příznačné, že tato velkolepá sousoší byla vesměs postavena na
nejpříhodnějších místech s dalekým výhledem na Ještěd.
V minulosti se každoročně 26. června na svátek Jana a Pavla konalo
procesí z místních kostelů k sochám oněch tří svatých, aby jejich
přímluvou Bůh ochránil město a lidi od živelných pohrom.
V Osečné se pomník nalézá na východním okraji města při cestě do
osady Kotel, v Českém Dubě v městské čtvrti Na Zhůrách a
v Hodkovicích nad Mohelkou nad šestnácti schody poblíž školy.
Názvy sousoší vyskytující se v různých publikacích: Sousoší Tří
svatých, Sousoší Tří světců, Sousoší Víry se sv. Janem a sv. Pavlem či Sousoší sv. Luitgardy,
sv. Jana a sv. Pavla.
ÚSKP ČR č. rejstříku 38532 / 5-4404
na p. p. č. 501/1, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Schillerův pomník
Na vrcholku Schillerovy výšiny se nachází pomník Johanna Christopha Friedricha von Schillera (10.11.1759 – 9.5.1805), německého spisovatele, básníka a dramatika, propagátora etických a uměleckých ideálů klasiky, autora textu písně, jež se stala hymnou národů Evropské unie (Ludwig van Beethoven - Óda na radost). Pomník byl postaven v roce 1905. V minulosti zde stávalo popraviště a vrch se nazýval Šibeniční vršek.
na p. p. č. 505/7, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Hasičská zbrojnice
Historická hasičská zbrojnice sboru dobrovolných hasičů Osečná ve Školní
ulici pochází z roku 1936. Zbrojnice prošla rekonstrukcí v roce
2018. V současné době slouží k sušení hasičských hadic po zásazích
a pro parkování vozidel SDH.
na p. p. č. 10/3, k. ú. Osečná
vlastník Město Osečná
Kaplička se zvoničkou v Zábrdí
V roce 2001 se podařilo za pomoci dotace provést
rekonstrukci kapličky v osadě Zábrdí. Jedná se o kulturní
památku včetně zvonu. Uvnitř kaple je osazen oltář a dvě kostelní
lavice. Tato kaplička přežila dobu normalizace pouze díky
nadšeným chalupářům.
ÚSKP ČR č. rejstříku 10202 / 5-5601
na st. p. č. 81, k. ú. Zábrdí u Osečné
vlastník Město Osečná
Výklenková kaplička v Kotli
Výklenková kaplička vystavěná na obecní náklady v roce 1860 stojí
severozápadně od obce, na severní straně komunikace směřující
z Osečné do Kotle. Původně byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Drobná
zděná a hladce omítnutá památka stojí na obdélném půdorysu. Hlavní
průčelí s hlubokou půlkruhově zaklenutou nikou lemují nárožní
pilastry. Boční průčelí s lizénovými rámci uzavírá bohatě
profilovaná římsa. Ta přechází i na hlavní průčelí, kde je
v prostoru nad nikou přerušena. Neomítnutá zadní strana kapličky
odkrývá zdivo z pískovcových kvádrů. Objekt kryje sedlová střecha
vyskládaná plechovými šablonami. Na vrcholu trojúhelníkového štítu se
nachází jednoduchý železný kříž. Niku původně vyplňoval malovaný
obraz na plátně.
ÚSKP ČR č. rejstříku 10165 / 5-5613
na p. p. č. 174/2, k. ú. Kotel
vlastník Město Osečná
Kaplička sv. Anny v Kotli
Tato kulturní památka se nachází nad osadou Kotel směrem na
Český Dub. Byla v kritickém stavu, proto obec požádala
Okresní úřad Liberec o pomoc a byla ji přidělena dotace na opravu
této kaple. Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce
je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a
pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století
a je malován technikou al secco. Po 100 let byla
kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi.
Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná
rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až v roce 2000. Práce
byly dokončeny na jaře roku 2001.
ÚSKP ČR č. rejstříku 11137 / 5-5737
na p. p. č. 352/4, k. ú. Kotel
vlastník Město Osečná
Křížová cesta s kaplí Božího hrobu na Kotelském vrchu v Kotli
Kaple Božího hrobu se nachází na zalesněném Kotelském vrchu (498 m n.
m.) nad osadou Kotel, v blízkosti geologické národní přírodní památky
Čertova zeď. Kaple byla postavena na místě původních Božích muk v roce
1901 a to nákladem rodiny Bienertovy pocházející z chalupy č.p.
32 v Kotli. Kaple byla zasvědcena „Božímu hrobu“ a symbolizuje místo,
do kterého byl uložen Ježíš po té, co zemřel na kříži.
Kaple o půdorysném rozměru 4 m x 6,5 m má klasickou sedlovou střechu
z vláknocementových šablon s vrcholovou věžičkou a křížkem. Ve
štítě průčelí je umístěno pevné okno. Vstupní otvor je zajištěn
kovanou mříží a za touto mříží ze strany interiéru jsou osazeny
masivní dřevěné dveře. Vlastní rekonstrukci kaple provedla firma Penta
z Jablonného v Podještědí. Nového kabátu se kaple dočkala v říjnu
2014. Dne 15. července 2015 proběhlo slavnostní vysvěcení kaple. Kapličku vysvětil
litoměřický biskup Mons. Mgr. Jan Baxant společně se zdejším farářem
Miroslavem Maňáskem za účasti občanů z celého Podještědí.
Kaplička je veřejnosti nepřístupná, její vnitřní prostor je však
možno si prohlédnout v letních měsících skrze kovanou mříž.
Od kaple sv. Anny na jihovýchodním konci Kotle ke kapli Božího hrobu sem
vede křížová cesta se 14 – dříve dřevěnými, nyní kamennými
zastaveními. Křížová cesta byla vyrobena díky štědrosti rodiny
Bienertovy v letech 1902 – 1904. Ještě začátkem roku 2017 byla bez
obrázků, vykazovala hodně prasklin a některá byla dokonce poškozena. Díky
finanční dotaci z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova prostřednictvím
Ministerstva pro místní rozvoj ČR a spolupráci s Lesy ČR se podařilo
městu Osečná v roce 2017 křížovou cestu obnovit.
Bylo provedeno restaurování 13 kamenných zastavení a umístěno
13 plechových stříšek s křížky na tato zastavení. Panem malířem byly
namalovány obrázky a nainstalovány do nik jednotlivých zastavení. Na
stojící dřevěný kříž vedle kaple jako 12. zastavení byla namontována
plechová silueta s malbou ukřižovaného Ježíše Krista a do výklenku
kaple byl namalován a umístěn obraz. Dne 15. června 2018 proběhlo
slavnostní vysvěcení obnovené křížové cesty. Křížovou cestu vysvětil litoměřický generální vikář Mons.
ICLic. Mgr. Martin Davídek společně se zdejším farářem Miroslavem
Maňáskem za účasti občanů z celého Podještědí.
na st. p. č. 111, k. ú. Kotel
vlastník Město Osečná
Kaple sv. Josefa se zvoničkou v Druzcově
Kaple sv. Josefa stojí v jihozápadní části obce Druzcov,
u křižovatky průjezdní silnice směřující z Osečné do Křižan a
místní komunikace. Byla vystavěna v roce 1832 na obecní náklady
v místě původní dřevěné kaple. Kaple je využívána při
vánočních a velikonočních koncertech osečenského smíšeného pěveckého
sboru Canzonetta. Od 18. června 2017 zde oživil pan Jan Haken tradici nedělního poledního zvonění.
Číslo rejstříku ÚSKP ČR : 32894 / 5-4221
na st. p. č. 81, k. ú. Druzcov
Vlastník : Město Osečná
Boží muka v Druzcově
Na trase cyklostezky Zelená cyklomagistrála Ploučnice,
v místech u druzcovského hřbitova byly v září roku 2010 dokončeny
opravy Božích muk. Námět vnitřního nástěnného obrazu navrhla a
vytvořila Emílie Roubíčková z Druzcova – tím také zvýraznila tento
překrásný krajinotvorný prvek.
na p. p. č. 598/21, k. ú. Druzcov
vlastník Město Osečná
Barokní brána se sochou sv. Vendelína v Chrastné
Barokní brána se sochou sv. Vendelína je součástí někdejšího
renesančního hospodářského dvora s tvrzí situovaného severozápadně od
osady Chrastná. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal
vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do
třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce
1715 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému
panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako
účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý
dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Samotnou bránu nalezneme mezi
dvěma budovami v severovýchodní části dvora.
Zděnou omítanou bránu kryje řada tašek bobrovek vyskládaných do
valbové stříšky. Plochu brány člení postranní lizény a profilová
korunní římsa. Vlastní půlkruhově zakončený otvor lemuje profilované
pískovcové ostění. Na jeho klenáku nalezneme připevněný pískovcový erb
rodu Hartigů. Otvor brány je osazen dřevěnou bránou. V ose nad klenákem
se na koruně zdiva nachází pískovcová socha sv. Vendelína stojící na
nízkém podstavci. Světec oděný ve splývavém pastýřském rouchu je
zpodobněn v kontrapostu pravé nohy a s hlavou krytou širokým kloboukem.
U nohou mu leží kůň a býk.
ÚSKP ČR č. rejstříku 15229 / 5-4405
na st. p. č. 5, k. ú. Chrastná
Vlastník : KRASSA 2015 s.r.o.